Podzimní seminář APR se správnou výživou

Podařilo se pozvat opravdu špičkové specialisty – Prof. Dr. Vladimíra Křena FRCS z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, Doc. Ing. Aleše Hornu CSc. z Vysoké školy T. Bati ze Zlína a RNDr. Milenu Vespalcovou PhD. z VUT Brno. Přednášky se týkaly problematiky boje s největší civilizační epidemií – nadváhou a další metlou dnešní doby – rakovinou. Vzhledem k tomu, že Prof. Křen i Doc. Horna jsou analytičtí chemici, zaznívala v přednáškách hodně organická chemie včetně pro laiky dost nepochopitelných chemických vzorců organických sloučenin. I tak jsme si my méně zdatní odnesli dostatek srozumitelnějších poznatků a nových informací.

Pro některé možná nebyla taková novinka, že „bodlák“ ostropestřec mariánský má kromě pozitivního působení na játra i antioxidační účinky i pozitivní preventivní vliv proti rakovinnému bujení prostaty nebo děložního čípku. Mnoho z nás se ale poprvé setkalo s termínem sylibin, což je účinná látka získávaná z ostropestřce. Přednášející nás upozornil, že není rozpustný ve vodě, ale v tucích, a proto vodní výluhy ze semen nemají tak velkou účinnost, jakou by mohly ve skutečnosti mít.

Neméně zajímavá, a navíc již bez chemických vzorců, byla přednáška o využívání ovoce a jeho nutričních hodnotách. Ty nemusí být očekávané podle tabulek, pokud ho nekonzumujeme trhané ve zralém stavu. Nejčastěji ho ve městech kupujeme v hypermarketech dovážené z druhého konce světa. Trhá se nezralé a dozrává až chemicky ve zracích boxech před prodejem. Co potom jíme, už neví vůbec nikdo. Smutné bylo i konstatování, jak problematicky je dostupné hlavně drobné ovoce náročné na lidskou práci – rybíz, angrešt, višně, třešně nebo u nás nedoceněný jeřáb. Navíc na trhu se objevují nové zušlechtěné odrůdy, které lépe snáší hrubé zacházení při přepravě a manipulaci v obchodech. Musí krásně vypadat, aby se dobře prodávaly, ale o jejich výživnou hodnotu šlechtitelé tolik nedbají.

Varování zaznělo od všech přednášejících i nad zneužíváním potravinových doplňků nebo vitaminových preparátů. Ty je vhodné používat jen při jejich nedostatku v těle a nedostatečné dostupnosti přirozenou stravou. Předávkování může totiž vyvolat negativní reakce v organizmu. Běžnou stravou se prakticky nepředávkujeme. Např. pro předávkování beta - karotenem bychom museli sníst 5 kg mrkve. To se asi nikomu nepodaří. Ale koncentrátem v podobě mrkvové šťávy nebo v tabletách lze dávku nadměrnou pro organizmus snadno překonat. Něco z těla vyloučíme, s něčím si ale naše tělo neporadí. Jak je známo, největší konzumenti vitamínových preparátů jsou Američané. Proto byla na místě „kousavá“ otázka přednášejícího k posluchačům: Ve které látce se nachází nejvíce vitamínů? ……. V moči Američana!!!

Dalším důležitým aspektem je jedinečnost každého klienta – odlišnost v metabolizmu ve snášenlivosti jednotlivých složek potravy. Zářným příkladem může být např. používání mléčných produktů, které někdo snáší bez problému a u řady jedinců může vyvolat nepříznivé alergické reakce nebo, jak naši slovenští přátelé trefně označují, „hnačku“).

Na semináři byl představen účastníkům přístroj TANITA. Měří systémem připojení na 4 body – chodidla a dlaně a dokáže tak kromě celkového změření jednotlivých složek těla – podkožního a orgánového tuku, svaloviny, vody a ostatní hmoty rozdělit jejich rozmístění v jednotlivých partiích – na rukou, nohou a trupu. Ukazuje, které části těla více využíváme a které podléhají tučnění ze sedavého zaměstnání a které bychom tak měli více procvičit. Je tedy vhodnou pomůckou pro trenéry ve fitness, fyzioterapeuty nebo i výživové poradce jako vodítko pro následnou práci s klientem. Jediné omezení je pro pacienty s kardiostimulátorem.