Není špatných cvičenek, pouze špatných cvičitelek ....

Kde, za jakých okolností jste se setkala s aerobikem?

Dá se říci, že jsem z generace žáků paní Jarkovské - předtím se slovo aerobik ani nemohlo moc používat, stejně jako mnoho dalšího, co přišlo z tehdejšího Západu, takže moje začátky jsou skryté pod tenkrát povoleným názvem džezgymnastika. Sice to nemělo co do metodiky a náplně mnoho společného, ale bylo to skupinové cvičení, které ženy tehdy rády navštěvovaly.

Ještě před revolucí jsem na několik sezón pracovala v zotavovnách tehdejšího ROH, což byla odborová organizace, pod jejíž hlavičkou se pořádaly rekreační akce pro pracující. Tam jsem v pozici kulturní referentky měla možnost dělat práci, která ovlivnila mou pozdější profesi - pro účastníky těchto pobytu jsem vytvářela sportovní i kulturní program.

Po revoluci jsem si udělala kurz instruktorky aerobiku a začala spolupracovat právě s Helenkou Jarkovskou v jejím studiu. Ve své profesi jsem se pak stále dovzdělávala, začala provozovat své studio, organizovat různé akce i pobyty se cvičením, až jsem se dostala k lektorování - již 12 let spolupracuji s FISAF.cz (dříve ČSAE).

Jak je to s možnostmi vzdělávání, vidíte nějaký posun?

V době založení Českého svaz aerobiku nebyla v oblasti vzdělání taková konkurence, jako dnes - nyní je organizací akreditovaných MŠ nabízejících vzdělání v oblasti fitness a wellness nepřeberné množství. Takže jeden z posunů je určitě v širší a pestřejší nabídce kurzů - samozřejmě kvalita je různá.

Posunem je i jednoduchá dostupnost potřebných informací na internetu, možnost cestovat do zahraničí na různé fitness a wellness kongresy či časté pořádání mezinárodních fitness kongresů i školení se zahraničními lektory přímo v ČR.

Je tedy výběr školení snadnou záležitostí?

Dle výše uvedených faktů to vypadá, že je, a že nyní máme republiku plnou naprosto špičkových instruktorů - což bohužel není úplně pravdou.

U dnešních zájemců o instruktorství hraje bohužel obrovskou roli ekonomika a rychlý styl života - představa tedy je: "chci být instruktorem rychle a za málo". Jenže pro práci s veřejností je potřeba znát velmi dobře stavbu těla, metodiku učení, naučit se komunikaci s klienty i správné provedení cviků a to za víkend za pár stovek nelze. Naše mezinárodní škola FISAF.cz klade právě na kvalitu vzdělání velký důraz a díky individuálnímu přístupu k absolventům se jí daří vychovávat osobnosti, které mají mezi cvičící veřejností dobré jméno.

Paradoxně je někdy problémem i zmiňovaná široká nabídka různých školení. Při rozhodnutí "chci být instruktorem" by měl dotyčný znát "čeho" chce být instruktorem - tzn. jaký cvičební styl chce předcvičovat. Velmi často se na našich základních kurzech setkáváme s tím, že budoucí instruktor ani neví, zda chce pokračovat aerobikem, powery yogou, či pilatesem apod. A co hůř - někdy ani netuší co za cvičení se pod jednotlivými názvy skrývá!

Budoucí absolvent kurzu by měl být pravidelným návštěvníkem různých cvičebních lekcí pro veřejnost, případně si vyzkoušet různé cvičební styly a najít si ten, který je mu blízký. Měl by mít co největší dovednost v provádění toho cvičení, kterého se chce stát instruktorem. Často používám příměr: "pokud se někdo chce stát instruktorem lyžování, tak taky umí aspoň slušně lyžovat" - a to stejné platí i o cvičení.

Jak by tedy mělo vypadat dobré školení, do kterého má smysl investovat peníze?

V první řadě by organizace, která školení pořádá, měla mít akreditaci Ministerstva školství. Pravda je, že ani to nezaručuje úplnou kvalitu vzdělání, ale je to základ solidní nabídky.

Právě tato akreditace určuje počet vyučovacích hodin, které je nutné absolvovat k získání certifikátu (případně k získání Živnostenského oprávnění). Z toho vyplývá, že absolvování jednoho víkendové školení nezaručuje načerpání dostatečných znalostí pro předcvičování.

Škola FISAF.cz má 1. stupeň vzdělávacího programu FISAF Fitness Core - kde se učí obecná i funkční anatomie, biomechanika pohybu, základy správné výživy atd. - rozloženou do tří víkendů. Tuto část vzdělávacího programu považujeme za velmi důležitou a díky vynikající lektorce dobře srozumitelnou i pro laika. Pak lze navázat 2. stupněm školení, které je již specializací, kterou si absolvent vybere - Aerobic instructor, Bodystyling instructor, Pilates instructor, Power yoga instructor, Fitness instructor a mnoho dalších (viz  www.vzdelavanifisaf.cz). V těchto kurzech se učí již návody na vedení lekcí vybrané specializace - stavba lekce, metody učení, práce s hudbou, komunikace s klienty apod.

Třetím, nadstavbovým, stupněm jsou různé jednodenní i dvoudenní workshopy, které umožňujeme absolvovat i zájemcům z řad širší veřejnosti - není tedy nutně absolvovat předchozí dva stupně vzdělání. V těchto kurzech - kde se často prezentují novinky z oblasti fitness a wellnes - si instruktoři rozšiřují své vzdělání a načerpávají inspiraci do svých lekcí nebo si můžou si vyzkoušet i jiné cvičební styly než, na které se specializují.

Čím déle instruktor provozuje svou "živnost" tím více si cení každého nového podnětu či informace směřující ke zkvalitnění své práce. Teprve s přibývajícím věkem i zkušenostmi si uvědomujeme, že do vzdělání se vyplatí investovat.

Jak si stojí vaši absolventi v porovnání se zahraničními instruktory?

Čeští lektoři jsou obecně velmi kvalitní a naši top prezentéři jsou se zahraničními lektory naprosto srovnatelní. Absolventi školy FISAF.cz musí své dovednosti nejprve zdokonalit při praktickém vedení lekcí a většina z nich se pak stává vyhledávanými osobnostmi, u nichž lze najít výbornou metodiku, srozumitelnou komunikaci, originální choreografie, hlubokou znalost lidského těla a správnou techniku cvičení.

Jaké pozorujete trendy?

Fitness průmysl je rychle rozvíjející se odvětví - být aktivní je dnes moderní a nabídka musí rychle reagovat na poptávku klienta. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že dříve u nás vládl aerobik a nyní u nás vládne zumba. Tenhle první dojem však zdaleka nevystihuje skutečnost.

Aerobní formy cvičení nabízejí široké spektrum stylů - dance aerobik, step aerobik, bodystyling, p-class, spinning, heat ("chodící" pásy, které je nutné rozpohybovat vlastní silou), nordic wolking (chůze s holemi v přírodě), aerobik dynamic kickbox, spinning, aqua aerobik apod. - každý z těchto stylů má své přiznivce a vyznavače.

O trendu se dá hovořit v souvislosti s Body & Mind - cvičení, které se zaměřuje na hluboký stabilizační systém. Do této kategorie patří např. power yoga, pilates, balantes, bosu, flowin, cvičení na power plate - tyto pomalejší cvičební styly oslovily velké procento lidí z řad veřejnosti, kterým aerobní aktivity nevyhovují nebo k nim hledají kompenzaci.

Obrovský boom zumby je samozřejmě nepřehlédnutelný a ač jsou k ni z řad odborníků určité výhrady (přetěžování v oblasti beder, kyčelních i kolenních kloubů) je potřeba uznat, že její zakladatelé a propagátoři dokázali oslovit nesmírné množství lidí, kteří do té doby v tělocvičně vůbec nebyli a díky výborně zpracovanému marketingu roršířit tento taneční styl po celém světě.

Máte nějaké pracovní a instruktorské krédo, které se snažíte předávat dál?

Mé pracovní krédo je uvedeno již v úvodu našeho povídání (viz výše: "Není špatných cvičenek .....") - myslím, že nad všemi trendy má totiž hlavní slovo osobnost instruktora. Ta určuje, za čím lidé půjdou - resp. za kým lidé půjdou.

Je dobré, když instruktor má široké znalosti v oboru, perfektní techniku cvičení, dobrou metodiku, originální sestavy, ale pokud to všechno nedokáže předat "po lidsku" svým klientům a pouze předvede sebe samého, pak mu jen jeho "dokonalost" tělocvičnu lidmi nezaplní.

Instruktor by měl být též empatický (dokázat se vcítit do klienta), trpělivý (ne každý hned vše pochopí) a zároveň plný pozitivní energie, kterou by měl přenášet na své cvičence. Já osobně se snažím docílit toho, aby klienti na mé cvičení nepřišli pouze proto, že musí (protože je straší ručička váhy), ale protože CHTĚJÍ. Záleží mě na tom, aby z lekce odešli sice fyzicky unaveni, ale psychicky dobře naladěni a s úsměvem na rtu. A právě tuto filozofii se na svých školeních snažíme našim absolventům předávat.

Nelze při tak náročné profesi vyhořet?

Samozřejmě, že stát se to může - znám mnoho kolegů, kteří museli tuto práci omezit či ji dokonce z důvodu "vyhoření" opustit. Já  jsem "na place" již přes dvacet let (denně vedu 2 - 3 skupinové lekce) - mám však štěstí, protože profesionálně vykonávám činnost, která je mým koníčkem.

Patřím k lidem, kteří rádi baví své okolí, kteří rádi předávají své znalosti a již zmiňovanou pozitivní energii - ta pak následně u klientů vyvolá zpětnou vazbu, která baterky opět dostatečně dobije. Pravda však je, že má práce není jen předcvičování, ale i management vzdělávacích programů, přednášení na různých školeních, organizování pobytových akcí se cvičením - díky nímž jsem neustále na cestách - takže tomuto syndromu "vyhoření" zatím zdárně unikám. :-)

A jak vypadá vaše vlastní relaxace?

Zastávám názor, že potřeba a způsob relaxace závisí na osobnosti a temperamentu jedince. Patřím do kategorie lidí, kterým vyhovuje akční způsob života - proto svou profesi mohu dělat v takovém rozsahu a tak dlouho - takže vyskytne-li se možnost odpočinku, tak volím většinou jeho aktivní formu. Jednou z nekrásnějších je například potápění, k němuž přistupuji s velkou pokorou a bez naprostého zklidnění ho nelze provozovat. Bohužel je to však záliba časově i finančně náročná, takže poslední dobou se "spokojuji" s relaxací formou cestování za krásami přírody i za historií, což mě moje práce (pořádání pobytů se cvičením) umožňuje v hojném množství.

Každopádně jsem si vědoma toho, že mé tělo se vysokou fyzickou zátěží "opotřebovává", takže jsem v posledním roce zařadila do svého časového harmonogramu alespoň masáže a saunu. :-)

Ptala se Petra Dolanská