Svým dětem dáváme špatný příklad...

Původně jsem chtěla dozvědět více o užívání výživových doplňků a na schůzku jsem dorazila vybavena dotazy na jejich kvalitu. Povídání o vhodných doplňcích stravy nás nakonec dovedlo až k rozhovoru o nejčastějších omylech a chybách v naší výživě.

Jaké jsou nejčastější omyly v naší výživě?
Omyly, já bych neřekl ani omyly, ale jsou to spíš zlozvyky nebo špatné návyky. Nejde totiž jenom o to co jíme, ale také jak jíme. V rámci prevence civilizačních chorob by se měl navodit zdravý životní styl. V případě jídla to znamená, že jídlo by se mělo konzumovat vícekrát denně, a ne tak jak jsme zvyklí. Potom totiž dochází k situaci, že maximální množství energetického podílu konzumujeme večer. A to je špatně. Takže to je otázka jak jíme a důležité je samozřejmě co jíme, protože to by mělo záviset na tom, jak se zatěžujeme. V době, kdy se fyzicky zatěžujeme málo, je nesmyslné, možná až škodlivé, konzumovat velké množství energie zejména ve formě tuků, které jsou energetickou zátěží.
Dalším omylem či problémem, který v souvislosti se špatnou výživou existuje, je konzumace malého množství zeleniny. Je to také proto, že je zvykem dát si pořádný kus masa, ale je zapotřebí, aby zelenina tvořila významnou složku naší stravy. Nedostatek vlákniny, která je hlavně v zelenině, je příčinou toho, že ve ČR je druhý nejvyšší výskyt rakoviny tlustého střeva. Dalším špatným návykem je velká konzumace sacharidů, těch máme spíše nadbytek.
Pak máme nedostatky – konzumujeme málo vlákniny, máme málo polynenasycených mastných kyselin, a to je skupina látek, jejichž nedostatek způsobuje řadu poruch. Bývá to třeba porucha imunity u dětí a je s tím spojena porucha vyzrávání mozku. Tvrdí se, že jejich nedostatek může být i jednou ze spolupříčin vyššího výskytu demencí a Alzheimerovy choroby ve stáří. Pak nedostatkové jsou antioxidanty. Existuje řada studií z oblasti Skandinávie, které prokazují, že u lidí, kteří mají málo látek proti oxidaci, proti tvorbě volných radikálů, se zvyšuje výskyt nádorových onemocnění. Je ale otázka, zda u těch příčin vzniku chorob, o kterých si myslíme, že nemají souvislost s výživou, se do budoucna tento vztah neprokáže. Ale berme to, co je nyní prokázáno v seriozních lékařských časopisech.

Jaké děláme nejčastější chyby?
Základem je, že mnozí dávají špatný příklad dětem, jak se má žít. Snídaně bývá ve spěchu, zelenina nebývá v dostatečné míře – je to zase o tom, jak jíme…..Dítě má větší metabolický obrat, potřebuje momentální dodávkou zajistit energii, kterou vydá ve škole. Nemělo by to být tak, že pokud má dítě odpoledne cvičit, bude využívat jako zdroj energie vlastní tukové zásoby. Potřebná energie by měla být dodána tentýž den, například ve formě svačiny či oběda. Dítě by mělo mít svačinu dopoledne ve škole, ale i odpoledne, zejména, pokud se věnuje sportu. Takže zase je to jedna z těch otázek, jak jíme.
Co jíme – to je otázka preference. Řada rodičů například nemá ráda zeleninu a nemá moc ráda ryby a pochopitelně, když děti vidí, že to nejedí rodiče, tak si na tuto stravu nezvyknou. Samozřejmě, u dětí k výživě patří také pitný režim, a na to se také často zapomíná. Mě je třeba velice sympatické, že u studentů už je zvykem, že mají před sebou láhev a popíjejí. Oni už si to uvědomují, ale u školních dětí, to je věc rodičů.

pokračování příště

Fotografie z archivu firmy Nutra Bona.