Svým dětem dáváme špatný příklad ...II

Jsou vůbec potravní doplňky v naší stravě důležité?
Je prokázáno, že k tomu, abychom neměli nedostatek, by se mělo denně konzumovat půl až ¾ kg zeleniny a ovoce. Jenomže toto množství nemusí všichni lidé dobře snášet. Když to nezkonzumujeme, potom se projeví určitý nedostatek. Např. u kyseliny listové:
Pokud budeme jíst to, co si myslíme, že je zdravé, plnohodnotné jídlo, tak v té potravě je kolem 280 mikrogramů kyseliny listové. Jenom lidé, kteří se živí vegetariánsky mají přes 400 mikrogramů, a to je množství, které je podle moderních poznatků ve výživě, potřebné. A co teď. Buď lidé budou žít v nedostatku kyseliny listové se všemi z toho vyplývajícími důsledky, a nebo tu kyselinu listovou dodáme ve formě potravního doplňku. Že bychom nutili všechny lidi, aby byli vegetariány, to přece není možné. Takže existuje nedostatek, o kterém víme a je třeba ho řešit.
Existují například velice seriozní práce z poslední doby, které dokazují, že existují nedostatky potřebných živin v generaci seniorů. Takže tam, kde nedokážeme zajistit dostatek všech potřebných živin v potravě, což by mělo být základní, pak nezbývá než doplňky používat.
Já třeba si dost dobře nedovedu představit, že by většina lidí konzumovala dostatek všech antioxidantů, že by měla dostatek vlákniny v potravě, protože organismus na to není zvyklý. Potom je třeba tyto chybějící složky dodat ve formě doplňků. Přirovnal bych tu situaci k autu, které potřebuje kvalitní benzín. My budeme jezdit s určitým nedostatkem, budeme dávat levnější benzín,  auto sice bude jezdit, ale dříve se opotřebuje a podá menší výkon. Zrovna tak u člověka:  sice bereme na vědomí,  že máme něčeho nedostatek, ale jaké důsledky to bude mít za 5 nebo 15 let, to nerespektujeme. Takže pokud si nechceme zbytečně zkracovat život, pak bychom ty doplňky měli brát.

Jaké doplňky jsou nejlepší a nejsou ty zahraniční lepší? Na co bychom si měli dát při nákupu pozor?
Neříkám, že mezi zahraničními výrobky nejsou kvalitní věci, ale viděl jsem dost zahraničních výrobků, u nichž obsah nutrientů není komplexní. Je tam třeba jenom jednotlivá látka. Pokud mají výrobky tyto poměry vyvážené, pak jsou taky patřičně dražší, a i to je dost důležitým aspektem. Např. denní množství antioxidantů se dá zajistit jedním výrobkem v měsíčním nákladu cca 200 Kč, ale také za 2000 Kč, a to už je pěkný rozdíl.
Také je důležité, aby výrobcem byla renomovaná firma. Chybou je i konzumovat izolované vitaminy, my nepotřebujeme dodávat všechny, ale jenom některé, protože základem musí být kvalitní strava a výrobky skutečně používat jako doplňky. To by mělo být součástí know-how výrobce nebo distributora, který lidem řekne o daném poměru ve výrobku. To lékárník většinou neví. Šíření osvěty a znalost povšechných informací jak a co konzumovat, to by měla být snad i záležitost ministerstva,  ale to se dá těžko zrealizovat.
Firma, která má dost peněz a inzeruje za obrovské sumy, by měla dávat také informace, jaká je opravdová potřeba, a tak to bohužel není.
Mělo by se automaticky počítat s tím, že je ve výrobku skutečně to množství nutrientů, které je deklarováno. Řada výrobků má skutečně menší obsah, znám řadu studií, které dokazují, že některé preparáty deklarované množství účinné látky zdaleka neobsahují. Měli bychom si dávat pozor, a to si taky málokdo uvědomuje, že potravní doplňky by měly být dodávány přibližně v tom poměru, v jakém se vyskytují v naší stravě, protože potravní doplněk není lék, to je něco, co doplňuje výživu.
Takže není dobré vzít si libovolné množství vitaminu, ale v takovém poměru, v jakém se vyskytuje v naší stravě.  Je potom otázka, do jaké míry se dá spoléhat na to, že výrobce to v tomto poměru zajišťuje. Určitě nejsem pro to, aby si člověk kupoval izolované vitaminy.  Měly by být v kombinaci s ostatními látkami a vlákninou tak, jak to skutečně odpovídá  situaci v běžné konzumované stravě.


Co jsou vlastně ty civilizační choroby a proč se o nich v poslední době tolik mluví?
Civilizační choroby je široká a stále se rozrůstající skupina chorob, kde jednou z hlavních příčin vzniku jsou změny, které civilizaci provázejí. Např. v průběhu postupující civilizace konzumujeme jiné jídlo, je jinak upravené a samozřejmě tím může nastat nedostatek či ztráta některých látek, např. vlákniny, některých vitaminů, konkrétně by se mohlo jednat o kyselinu listovou. Důsledky zasahují velký počet osob, takže civilizační choroby mohou mít velice negativní důsledky. Jedná se o arteriosklerózu se všemi jejími komplikacemi srdečními nebo mozkovými, dále cukrovku, protože ta se v zemích, kde není konzumováno nadměrné množství energie (kalorií), vyskytuje ve výrazně nižším počtu.
Zato u nás je výskyt v populaci už teď přes 7%. Můžeme tam také řadit osteoporózu, a i když to přímo není řazeno k civilizačním chorobám, také kloubní potíže, které vedou ke zvyšujícímu se počtu osob, které musí mít kloubní náhradu. Někdo tam také řadí šedý zákal.
V této souvislosti se často používá pojem, že organismus je třeba detoxikovat a že tím snížíme riziko vzniku civilizačních chorob. Není to zcela přesný pojem, i když každý ví, oč se jedná. Jde totiž o to, aby se odstranily látky, které v těle vznikají, které jsou metabolitem určitých běžných fyziologických procesů, např. kyselina  močová, které vede ke vzniku kloubních potíží. Neboli nejde o toxiny, které by v těle vznikaly, toxin totiž znamená jed. Zde jde o látky odpadové, zatěžující, takže nejde o jedy, ale o odpady. Nicméně, pokud se vyjasní pojmy, a každý ví, o čem mluví, tak pak není problém.

Jak se změnily názory na výživu v posledních letech?
Názory na výživu se přirozeně mění tím, jak se mění naše znalosti o potřebách ve výživě. Takovým dost typickým případem je obyčejné vajíčko. Např. okolo roku 1970 byly ve středu pozornosti výživářů bílkoviny. Vajíčko má velice kvalitní bílkovinu, takže bylo doporučováno jíst vajíčka a nehledělo se na to kolik. Pak se přišlo na riziko arteriosklerózy a že příčinou je cholesterol, a to vedlo k tomu, že se začalo doporučovat maximálně 1 vajíčko do týdne, a už se nezdůrazňovalo, že ve žloutku je lecitin, látka, která arterioskerózu spíše snižuje. Z toho, co bylo ještě před 10 – 15 lety, tedy maximálně jedno vajíčko týdně,  je teď běžný názor výživářů, že není na závadu, když si vezmeme 1 vajíčko denně. Při léčbě těch chorob, kde je vysoký cholesterol, teď už nepoužíváme jenom dietu, musíme používat i medikamenty, ale ty jsme ještě před 20 lety neměli, nebo jich bylo velmi málo. Takže teď se kombinuje medikamentózní terapie a k tomu, a to se teď hodně prosazuje, a oprávněně, také správná výživa - léčebná výživa. Nejen léčba medikamenty, ale  také léčba výživou, nejen ve smyslu už existující choroby, ale i ve smyslu prevence. Výživa se začíná stavět na roveň lékům.
Také v poslední době bereme více v úvahu řady dalších věcí, např. takový špenát je sice dobrým zdrojem železa, ale současně jsou ve špenátu zároveň látky, které vstřebávání železa brání. Je důležité nejen množství, ale také forma. Více hledíme na to, v jaké formě tyto látky tělo dokáže využít.
Jednou z nejzdravějších zelenin je brokolice, ale nemělo by nás to vést k tomu, že budeme konzumovat půl kila brokolice denně a budeme si myslet, že pro své zdraví děláme maximum. Naopak, zelenina by měla být vícedruhová, takže nikoli jeden druh, i když  je to zrovna ten nejzdravější. Nejnovější poznatky nás vedou k tomu, co už jsem říkal na začátku, potřebujeme pestrou stravu, co jedli naši předkové, na co je vlastně naše genetika nastavená.

To, co děláme, jak žijeme, to všechno má odraz v genetice. I když to třeba teď ještě nevidíme,  musíme respektovat  podmínky, v jakých žijeme.  Teď, v této fázi požadujeme pro optimální funkci organizmu takové a takové podmínky, tedy rozumějte, takové a takové množství živin, možná že za 5 – 10 generací to bude jinak, ale to nás už nemusí zajímat.

Děkuji za rozhovor.

Fotografie poskytli Nutra-Bona a Czechtourism.