Pravda o sauně

V době před 300 lety, kdy v Evropě církev z důvodu uvolněných mravů v lazebnách a lázních tyto provozy likvidovala (důvodem bylo též šíření chorob), potní lázně ve Finsku z důvodu geografické odlehlosti zůstaly nadále v provozu. V této době je tradice sauny ve Finsku již více než 1 000 let stará. Finsko dalo potní lázni i jméno sauna (dům s lázní, pro kterou je vzduch ohříván pecí). Úřední statistika ve Finsku uvádí, že v roce 1960 zde bylo 342 931 rodinných saun. V roce 1975 uvedl profesor Harald Teir, předseda Společnosti přátel sauny, že na 4,7 milionu Finů připadá celý milion saun. V roce 1937 byla založena finská společnosti pro studium a propagaci sauny SAUNA SEURA.

Tradiční finská sauna byla téměř u každého domku ve staveních z otesaných klád, s velkým ohništěm plným balvanů. Nemívala okna a původně ani komín, takže kouř a pára odcházely dveřmi nebo jen úzkými průduchy. Stěny byly černé od sazí. Topilo se březovými poleny a celou prostorou sauny pronikalo aroma páleného dřeva. Uvnitř byly stupňovité lavice, dřevěné palandy, na které potící vylézali, čím výše, tím do většího horka (ve výši hlavy zde bývalo až 120 - 140°C!). Saunující se často lehávali s vyvýšenýma nohama, aby lepším prokrvením mozku zabránili kolapsu. V sauně převažovalo suché teplo a jen nakrátko se zde vyvíjela pára tím, že se na kameny rozpálené v ohništi vylila sběračka vody. Přitom si koupající třeli celé tělo a šlehali se březovými metlami, čímž ještě dále stupňovali prokrvení kůže. Metly se finsky nazývaly "vasta" nebo "vihta" a jsou dokonalou obdobou věníků a chvoščišť, používaných ve středověku. Všichni se přitom převelice potili, ale pot se v suchém prostředí ihned odpařoval. Poté vybíhali rozpařeni do volné přírody, kde se polévali nebo schlazovali ponořováním do studených jezer, bazénků nebo se dokonce i při hlubokých mrazech váleli nazí ve sněhu.