Potomci Vikingů milují páru a sport

Specialistka na wellness a lázeňství, paní Hana Cathala žije ve Francii a pracuje po celém světě. V České republice začala po 30ti letech pusobit v roce 2005 v láznich Velichovky, v letech 2007-8 byla zakládající členkou a prezidentkou České asociace wellness. Před nedávnem se vrátila z pracovního pobytu v Norsku a při té příležitosti poskytla redakci WellnessNoviny.cz zajímavý pohled na oblast wellness aktivit v této pro nás méně známé zemi.

Paní Hano, jaký byl důvod Vašeho pobytu v Norsku?
Před deseti lety jsem dokončila zbrusu nový projekt Thalassoterapeutického centra v jednom z nejkrásnějších fjordů Norska, 6 hodin lodí severně od Bergenu. Thalasso&SPA Hotel Selje byl prvni a doposavad jediný ve Skandinávii, který užívá čerstvou mořskou vodu pro většinu svých procedur. Je také jeden z mála SPA hotelů 5* v Norsku, který přijímá jako majoritní klientelu na léčivé a preventivné kůry Nory. Jinak je o SPA v hotelich zájem více ze strany zahraničních turistů, i když Norové se také učí přijít pasivnim požitkům na chuť.... Jako malou kuriozitu uvedu, ze se mi podařilo do Thalassacentra umístit v roce 1998 kompletní vybavení české firmy a během mého současného konsultingu jsem jim doporučila českou kosmetiku, kterou právě testují.
Po otevření nového projektu je nutno tento pravidelně updatovat,  adaptovat procedury a balíčky poptávce, vymyslet nové, doškolovat zaměstnance, školit v nových metodách marketingu, prodeje a komunikace, redesignovat prostory a změnit doplňky...Majitelka hotelu však čekala s pozvánim na audit kvality a konzultaci 10 let, a konstatování bylo nepříjemné. Bylo třeba udělat radikální změny ve všech oblastech a „lifting“ centra bude finančně hodně náročný. Během mého podzimního pobytu jsem se zabývala shrnutím situace a vyhodnocením, návrhem potřebných zákroků a provedením některých z nich. Za několik měsíců budu kontrolovat provedené změny. Měly by se silně odrazit na zvýšení počtu návštěvníků a jejich uspokojení a návratnosti.

Které wellness aktivity preferují dnešní Norové?
Norové podědili potřebu parních lázní a jejich „hytte“, chaty a chatičky, které mají i v současnosti v krásné přírodě, vzdálené od města, ve fjordech, v lesích a horách, a využívané ve volných odpoledních, večerech, víkendech a dovolených, mají povětšinou parní lázně – sauny jako součást či odděleně v blízkosti. Pobyt v těchto místech, která se většinou dědí od generace po generaci a je součástí rodinné historie, je spojený s aktivním vyžitím – chůze s holemi, cykloturistika a chůze na běžkách – a společenským životem s přáteli z okolních vesnic  a  sousedních „hytte“. Norové necítí potřebu si sami zajít do SPA. Mají svá vlastní, v rodině, u přátel. Chtějí li se zpotit, jdou si zasportovat. Chtějí li lázně, požádají stát a jedou do Igala.                                                                                                  

Do Igala?
Norsko je známé svou štědrou sociální politikou. SPA v celé své komplexitě je známo Norům v lázních Igalo v Monte Negru. Již v období Jugoslávie bylo Igalo oblíbenou destinací pro norské návštěvníky, a nejenom proto, že je president Broz Tito v roce 1975 prohlásil za nejúžasnější lázně se skvělou perspektivou. Bylo to hlavně proto, že norské socialistické zdravotnictví umožňovalo – a stále umožňuje – stovkám tisíců Norů uskutečnit měsíční pobyt zcela zdarma a každoročně v tomto krásném místě Středomoří. Dává možnost osobám postiženým poruchami pohybového systému (nejčastěji revmatismem), depresemi a jinými nemocemi, často vázanými na nedostatek světla a tepla v severních částech Norska, zregenerovat své energie a radost ze života. Sami Norové popisují obrázek těchto regenerací jako měsíční kúru alkoholismu – ano, čtete správně, nejedná se o detoxifikační kúru – protože na rozdíl od Norska, kde je téměř prohibice alkoholu (dostupný výjimečně a drahý), ve slunné Černé Hoře teče proudem víno i rakija…

Mají Norové nějakou podobnou národní specialitu, podobně jako Finové saunu?
Skandinávským ekvivalentem finské sauny jsou prostory definovatelné jako zařízení připomínající ruskou banju, finskou saunu a římsko románskou parní lázeň. Původně se jednalo o dřevěné koryto s vodou, parní místnost s otýpkami březových větviček ke švihání (ne jako masochistická tendence, ale jako pomůcka k prokrvení, masáži a využití chemických substancí v kůře a v listech), většinou jako součást většího prostoru, k relaxaci a jiným úkonům. Často se v tomto prostoru pekl i chléb. Vůně z něj byla součástí potěšení, nevědomá terapie, dnes vědomě užívaná ve SPA, především v Rakousku, jako Bredbath, chlebová koupel. Ve světě starých Vikingů hrála jejich parní lázeň důležitou roli. Pro snoubence měla symbolický význam. S vývojem společnosti a vytrácením se smyslu soužití v široké rodině, se tradice a rituály z vikingských dob vytrácely. Přesto si Norové dokázali udržet původní hodnoty a jejich zdroj regenerace a radosti je v jednoduchých a přírodních podmínkách.

Děkuji Vám za zajímavé postřehy

Ptala se Petra Dolanská
Za fotografie děkujeme paní Haně Cathala.

Potomci Vikingů milují páru a sportPotomci Vikingů milují páru a sportPotomci Vikingů milují páru a sportPotomci Vikingů milují páru a sportPotomci Vikingů milují páru a sport

Naše další projekty



Partneři

Asociace pracovníků v regeneraciSaunafest 2015Relax Centrum KolštejnFrajtHotel Hluboký DvůrHotel Komorní hůrka