Mohou být budovy nemocné?
Pokud se zamyslíme nad tím, kde trávíme svůj život, zjistíme, že interiéry spolehlivě vedou. Někteří z nás tráví uvnitř budov až 90 % života. Pobýváme v nevětraných místnostech a dýcháme v nich roztoče, výpary, smog, plísně, prach... V zimě, kdy se méně větrá, je situace ještě vážnější. Bolesti hlavy, podrážděnost, nespavost, únava, častá nachlazení nebo alergie mohou být varovným signálem, že interiér, ve kterém pobýváme, není v pořádku. Jak upozorňují někteří odborníci, syndrom nemocných budov je zodpovědný za pokles pracovní výkonnosti. Podle jiných názorů jde spíše o důsledky přetížení a pracovního stresu.
Kdy to začalo?
O jevu zvaném syndrom nezdravých (nemocných) budov (SBS) se začalo mluvit počátkem 80. let minulého století. V roce 1984 Světová zdravotnická organizace oznámila, že syndromem SBS trpí až 30 % populace ve vyspělých zemích; v roce 2002 už to bylo 60%. Podle průzkumů prováděných v Německu si téměř třetina zaměstnanců v interiéru budov bank stěžovala na tepelně-vlhkostní mikroklima a další na hluk, osvětlení a stísněnost prostoru. Více stížností bylo v prostorách vybavených klimatizací.
Není to jen vina architektů
Mezi nejčastěji uváděné příčiny vzniku SBS patří znečištěný vzduch, který se do budov dostává ventilací, chemické látky, které se uvolňují z vnitřního vybavení nebo čistících prostředků, dále bakterie, prach a plíseň ve ventilačních a klimatizačních systémech, nevhodná vlhkost vzduchu a špatná ventilace. Za hlavního viníka se většinou označuje špatné proudění vzduchu, ale na vině můžeme být částečně i my sami.
Máte-li podezření, že příčinou nízké výkonnosti vašeho týmu je vaše pracoviště, zkuste několik tipů: více větrejte, omezte používání parfemovaných čisticích prostředků a osvěžovačů vzduchu, přidejte květiny, které potřebují časté rosení listů, pořiďte si solnou lampu, mlhovač, přenosnou fontánku nebo ionizátor vzduchu. A ruku na srdce, kdy se u vás naposledy čistila klimatizace?
Proč je ionizace důležitá
Napadá vás, kde a kdy se v přírodě cítíme nejlépe? Kdy jste se naposledy prošli po bouřce v parku a jak vám při tom bylo? Podvědomě se cítíme dobře všude tam, kde se vyskytují záporné ionty (anionty). Na horách, u vodopádů, jezer apod. bývá aniontů okolo 10.000 v každém kubickém cm, v některých lázeňských oblastech až 70 000.
V čistém vzduchu v přírodě jsou kladné a záporné ionty obsaženy přibližně v rovnováze – poměrem 750 kladných k 650 záporným iontům v 1 cm3 což je velmi důležité pro lidský organismus. Znečišťující látky v ovzduší se chovají jako tzv. kondenzační jádra a přitahují k sobě záporné ionty. Tím se snižuje jejich množství ve vzduchu, který dýcháme. Např. v místech výskytu smogu se hodnoty aniontů pohybují jen okolo 200 v cm krychlovém.
Vzduch, který nadechujeme by měl obsahovat alespoň 800 aniontů v každém cm krychlovém. Anionty vitalizují krevní oběh. Tím zvýší činnost mozku, zlepší paměť, upraví koordinaci a také dodají dobrou náladu.
Dopady trvalé nerovnováhy poměru kladných a záporných iontů na naše zdraví jsou nemalé. Příznivý vliv záporných iontů na lidský organizmus a psychiku je vědecky prokázán. Bohužel, většina moderních prostředí – budovy, kanceláře, byty i samotná atmosféra větších měst příznivé záporné ionty rychle ničí.
Udržování iontové rovnováhy okolo nás není všelékem na naši nepohodu, může ale k jejímu snížení významně přispět.
Jestli jste už dávno zapomněli, jak voní vzduch po bouřce, jak chutná procházka po lesní pěšince nebo jak bublá potůček, máte nejvyšší čas vyrazit a načerpat energii. Třeba právě do těch míst, kde se záporné ionty vyskytují přirozeně. Zjistíte, jak je vám najednou dobře na duši, jak se vám vrací životní energie a jak máte chuť něco podniknout. Zkuste se pak zamyslet nad příčinami vašeho stresu a jestli náhodou není ve vašich silách, ….ale to už by byla jiná kapitola. Eliminace stresu je možná snadnější cesta než přestavba kanceláře.
