Lodní deník aneb jak prožít skutečný relax na dovolené.

Zájezdy na historické lodi, sto let starého trabakulu, jachtě s názvem Silva již patnáct let pořádá CK NATUR TRAVEL. Ing. Hájek nás také na lodi osobně přivítal v sobotu ráno, kdy se střídají turnusy. Podpalubí skrývá malé skromné kajuty, naše byla opět na přídi. V jedenáct hodin se loď dává do pohybu a my odjíždíme směr Trogir.

Každý den je dostatek prostoru na koupání v zátokách. Zastávky jsou různě dlouhé, podle programu - délky plavby do cílového přístavu. V zátokách je klid, čistá voda, někde i možnost vystoupit na břeh na kratší procházku. Během plavby je možné opalování na horní terase, která slouží při zastávkách ke skákání do moře. Našli jsme si čas i na hraní deskových her.

Na Silvě je poskytována plná penze, která je opravdu plná. Chorvatské speciality jsou velmi chutné a tak při podávání desertů jsme se museli do sladké tečky vyloženě přemlouvat. Jídlo je servírováno a velkých tácech vždy pro jeden stůl. K dispozici na baru jsou také nápoje včetně točeného piva, chorvatských lihovin a vína.

I pro další rok jsou připravená zajímavá zákoutí historických městeček, krásné zátoky a loď Silva. Přesný program a jednotlivé termíny najdete zde.

¨

Náš letošní týden relaxu - putování na Silvě
s využitím lodního deníku, připravovaného on-line delegáty a účastníky plavby na Silvě.

Sobota 16.7.2011

Teplota vzduchu v 16.00 hod: 29,2°C, teplota vody 25,7°C, skoro jasno, mírný západní vítr

Uplutá vzdálenost : 47,9 km, průměrná rychlost: 11,58 km/h, max. rychlost: 15,83 km/h

Během dopoledních hodin se postupně v Omiši všichni zúčastnění nalodili na palubu jachty Silva, plující pro tento týden pod hlavičkou CK NATUR TRAVEL. V 11.00 hod lod Silva vyplula podél pobřeží ve směru na Trogir, proplula okolo Splitu a v 14.35 hod zakotvila v zátoce u ostrova Čiovo. Zde jsme se koupali do  17.00 hod., kdy posádka vyzdvihla kotvu a Silva zamířila do Trogiru. Zde přistála v 17.40 hod. a na loď nastoupila Kamila, nová zástupkyně CK Natur Travel na Silvě v následujících dvou týdnech, která po poledni přiletěla z Prahy. Večeře byla naplánována na 18.00 hod a před ní proběhl uvítací přípitek.

K večeři jsme ochutnali první dobroty: zeleninový salát, praženou rybu trlja s blitvou a bramborem, bílý chléb a jako moučník ananasová kostku. Po večeři se hosté vypravili na prohlídku historického středu města Trogiru. Vzhledem k předchozí únavné cestě z ČR do Chorvatska večerní zábava skončila dříve než obvykle.

Neděle 17.7.2011

Uplutá vzdálenost : 64,8 km, průměrná rychlost : 12,18 km/h, max. rychlost : 15,62 km/h

Lod Silva vyplula v 7.00 hod. z Trogiru, proplula mezi pevninou a ostrovem Šolta. Těsně před snídaní mohli hosté sledovat nejdříve na pravoboku, a posléze i na levoboku lodi, proplouvající delfíny. Po proplutí „Splistskými vraty“, průlivem mezi ostrovy Šolta a Brač plula dále ve směru „Zlatni rat“ u Bolu. V 11.20 hod Silva pomalu proplula okolo Zlatneho ratu, z horní paluby byla nádherná vyhlídka na tento přírodní úkaz. Při plavbě k ostrovu Hvar se ukázal další, tentokrát skákající delfín. V 11.50 hod lod Silva zakotvila v malebné zátoce u ostůvku Zečevo, oblíbeného mezi naturisty. Koupání v zátoce probíhalo až do 17.00 hod, kdy Silva vyplula do městečka Jelsa na ostrově Hvar. Zde přistála u mola v 17.30 hod. Zde krátce poté přistál i katamarán Karolina, kterým ze Splitu přicestoval kapitán Ivan, aby se opět ujal vlády nad lodí.Čas strávený v zátoce využilo několik sportovně založených hostů (především Aleš) k obeplavání, či objetí na kajacích, ostrůvku Zečevo. Obvod ostrůvku činí cca 1,6 km.

Po připlutí do Jelsy se všichni hosté ze Silvy vypravili do oblíbené cukrárny Riva, kde si téměř všichni objednali zmrzlinové poháry. Snídaně se podávala během plavby v 8.00 hod. K obědu byla plněná paprika s bramborovou kaší, salát a k večeři jsme byli překvapeni zajímavou (ale moc dobrou) chorvatskou kombinací: kuřecí řízek s opečeným bramborem a špagetami, salát a jako dezert jablka v županu.

Pondělí 18.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 30,8°C, teplota vody 27,2°C, jasno, mírný jižní vítr

Uplutá vzdálenost :  109,40 km, průměrná rychlost  : 11,69 km/h, max. rychlost : 14,62 km/h

Loď Silva vyplula v 7.00 hod. z Jelsy směr Korčula. Těsně před snídaní se po domluvě s kapitánem rozhodlo, že poplujeme až na ostrov Mljet místo do Korčuly, která byla v plánu. Dle předpovědi počasí má z úterka na středu přijít silný vítr a pravděpodobně i déšť, proto by ranní plavba z Mljetu na Korčulu na otevřeném moři nebyla příjemná. Celkově plavba trvala přibližně 9 hodin. První část plavby vedla podél východní části Hvaru k výběžku poblíž města Sučuraj, kde jsme se v zátoce Vlaska zhruba kolem 10:30 hod 20 minut koupali. Dále jsme pokračovali podél severní části poloostrova Pelješac a  Korčulanským kanálem ke  Korčule. Město Korčula jsme minuli zhruba kolem jedné hodiny. Většina osazenstva lodi se během plavby plně věnovala kráse Korčuly a fotoaparáty cvakaly jeden za druhým. Rovněž jsme pozorovali surfaře, kteří využívají tradični dobrého větru v Korčulanském kanále. Po obědě,který byl jako obvykle ve 12:30 hod jsem opět zakotvili na krátké koupání v zátoce u ostrova Korčula, vesničky Lumbarda. Kolem půl třetí jsme se vydali na plavbu ke vzdálenému ostrovu Mljet, který byl pro tento den cílem naší cesty. Cesta trvala kolem dvou hodin a z jedné strany nás obklopovalo volné moře, z druhé strany poloostrov Pelješac. Lod se mírně houpala, ale díky jejímu bachorovitému tvaru nikomu špatně nebylo.

Těsně před ostrovem Mljet jsme mohli opět sledovat skákající delfíny. Kolem páté hodiny jsme připluli k ostrovu Mljet a zakotvili v přístavu Polače. Část hostů se vydala na procházku národním parkem Mljet, vyzkoušeli si koupání ve Velkém jezeře a projeli se lodičkou ke klášteru na ostrůvku na Velkém jezeře. Zbytek osazenstva zůstal na palubě Silvy, která zakotvila v protější zátoce, kde i zůstala na kotvě přes noc. Kolem půl osmé se plavčík Dražen vydal člunem pro hosty, kteří byli na prohlídce Mljetu, aby je dovezl včas na večeři. Protože přijít o ni by byla škoda. Kuchař Goran připravil tentokrát výbornou pečenou rybu.

V zátoce, kde jsme zaktovili přes noc, jsme si mohl vychutnat krásu večerního a nočního koupání. Všichni jsme této možnosti s nadšením využili, jelikož  voda byla velmi teplá (kolem 27 C) a osvěžení před večeří a následně pak spánkem bylo příjemné.  Noční koupání využila  i posádka včetně kapitána Ivana, což byla rarita. Kapitán i kuchař se koupají tak 5x za sezonu. Noční koupání bylo umocněno světélkujícím planktonem kolem nás. Před půlnocí jsme pak ještě pozorovali hvězdná souhvězdí, která byla díky absolutní tmě krásně čitelná. Část z nás rovněž využila ticha a hvězdného nebe nad námi ke spánku na horní palubě, kterou osvětloval pouze vycházející měsíc.

Úterý 19.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 31,1°C, teplota vody 26,4°C, jasno, jižní vítr

Uplutá vzdálenost :  64,8 km, průměrná rychlost  : 12,18 km/h, max. rychlost : 15,62 km/h

Abychom mohli využít ranního koupání v krásné zátoce, byl odjezd lodi Silva z Mljetu naplánován na osmou hodinu. Většina hostů si proto mírně přivstala a za vycházejícího slunce se před snídaní osvěžila v křišťálově čisté vodě.  V osm hodin pak zazvonil zvonec, začala se podávat snídaně a zároveň posádka chystala vyplutí Silvy. Po osmé jsme se tak vydali zpět k ostrovu Korčula. Díky silnějšímu jižnímu větru cesta trvala o trochu déle, i houpání bylo o trochu větší jak včera. Všichni jsme to však jako správní námořníci bez problému zvládli. Kolem půl jedenácté jsme dosáhli břehů Korčuly a ještě před koupáním se kapitán rozhodl pro natankování nafty. V jedenáct hodin jsme však už zakotvili naproti ostrovu Korčula u ostrůvku Planjak na celodenní koupání. Odplutí ze zátoky bylo naplánováno na čtvrtou hodinu, abychom získali dobrou pozici v přístavu v Korčule. Čas ke koupání jsme využili k hraní basketbalu a zejména se postupně dvě výpravy vydaly na kajaku k protějšímu ostrůvku Badija s františkánským klášterem. Během poledního klidu jsme si ještě stihli zahrát stolní hru na lupiče a bandity.  Po opuštění zátoky jsme pluli zhruba 20 minut do městečka Korčula, kde jsme přistáli před půl pátou. Většina z nás se pak vydala na procházku krásnými korčulanskými uličkami nebo jen na posezení v některé z mnoha kavárniček.  Ne nadarmo se Korčula nazývá malým Dubrovníkem. Její pojmenování je výstižné. Středověké uličky stoupají o obou stranách do mírného kopečka, aby se střetli na malém náměstí před katedrálou.

Po opět výborné večeři, tentokrát přímo před námi kuchař Goran ugriloval makrelu, jsme se opět vyšli vstříc Korčule, tentokrát zažít její noční život.  Městečko je plné hospůdek a barů umístěných v úzkých romantických uličkách, které jsou plné života až do rána. Proto se hosté vraceli na palubu postupně, znaveni z procházky i z náročného odpoledního programu (slunění,koupání, vodní sporty) a většinou ihned ulehli ke spánku.

Středa 20.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 29,2°C, teplota vody dopoledne 26,1°C, odpoledne 22,6°C, polojasno,dešťové přeháňky, silný jihozápadní vítr

Uplutá vzdálenost : 39,5 km, průměrná rychlost : 11,90 km/h, max. rychlost : 16,09 km/h

Odjezd z Korčuly byl původně plánován na osmou hodinu, kdy měla odplouvat většina lodí z Korčuly. A letos v Korčule jachet podobného typu bylo opravdu požehnaně, přibližně 12. Kapitáni lodí hlavně vyčkávali na směr bouřky,která se k nám blížili od pevniny. Před půl osmou bylo již pravděpodobné,že bouřka Korčulanský kanál minula a budeme tak moci vyplout k našemu dnešnímu cíli - městu Ploče na pevnině. Když jsme vypluli, opět jsme míjeli historické centrum Korčuly a ani jsme si díky jeho kráse neuvědomovali silný vítr a pohupování lodi. Za Korčulou však již byla oznámena snídaně, během které bylo zřejmé, že dnešní plavba bude díky vlnám dobrodružnější. První část plavby na konec Pelječacu jsme zvládli bez větších problémů, další silný vítr nás však čekal mezi Hvarem a Pelješacem. Bouřka a déšť nás ale zatím míjel. I když všude okolo nás byly mraky, nad Silvou svítilo slunce.

Když jsme byli na dohled východní špici Hvaru bylo s kapitánem rozhodnuto , že zakotvíme na koupání u ostrova Hvar blízko městečka Sučuraj. Stalo se tak kolem desáté hodiny a čas odplutí byl stanoven předběžně na půl třetí. Kapitán pak během oběda zvažoval možnosti, kde zůstaneme přes noc. Jednou z možností byl Sučuraj, kde jsme měli být původně ve čtvrtek ,ale kde momentálně bylo plno malých jachet nebo plánované Ploče. U Ploče však nebyli dobré možnosti pro koupání a rovněž by se mohlo stát, že bychom v něm byli nuceni přenocovat i ve čtvrtek večer z důvodu silného větru. Ten by znemožnil přejezd na Hvar. Nakonec však kapitán Ivan pro nás získal místo v Sučuraji a rozhodl, že zůstaneme do půl páte v zátoce,což i většina osazenstva lodi ocenila. Zítra ráno tak v pět hodina ráno odplouváme do Ploče, abychom stihli autobus do Mostaru.

Zátoka v Sučuraje byla velmi romantická, tvořená dvěma malými plážičkami a zejména lemované plochými kameny k ležení. Voda byla křišťálově čistá a přímo lákala ke koupání. Po zakotvení ji také většina z nás ihned okusila. Byla příjemně teplá kolem 26 stupňů , proto jsme většinu času zbývajícího do oběda využili ke koupání. Krátce po obědě přišla první krátká přeháňka následována silnějším větrem. A i když bylo pak opět slunečno, vítr už zůstal. I ten pravděpodobně způsobil náhlé ochlazení vody, když teplota odpoledne klesla přibližně na 23 stupňů. Koupali jsme se tedy spíše už jen krátce pro osvěžení, i basketbalový zápas byl z důvodu nízké teploty vody odložen.   Část z nás pak zbývající čas do odplutí využila spíše pro relaxaci na sluníčku.

Ze zátoky jsme odpluli kolem půl páté a před pátou hodinou jsme zakotvili v Sučuraji. Část hostů šla posedět do kavárničky a další šli na procházku k malebnému majáku na východním cípu Hvaru. Procházka vede po jižním a následně po severním pobřeží Hvaru lemovanému opunciemi s obrovskými květy a nezapometulnými výhledy na makarské pobřeží. Při návratu ze severní části do jižní se pak proplétáte polními cestičkami a cestami mezi kamennými domky místních obyvatel. Některé z nich však místo lidí nyní obývají fíkovníky.

Po výborné večeři si někteří hosté obě vydali na procházku uličkami Sučuruje, došli až k soše sv. Nicholase vítající připlouvající lodě a při cestě zpět využili některé z místních hospůdek k příjemnému posezení.

Čtvrtek 21.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 27,4°C, teplota vody odpoledne 26,1°C, polojasno v Mostaru, jasno odpoledne nad Hvarem, silnější severozápadní vítr

Uplutá vzdálenost : 51 km, průměrná rychlost : 11,37 km/h, max. rychlost : 19,65 km/h

V pět hodin ráno kapitán startuje motory a odjíždí směr Ploče. Většina účastníků spí klidným spánkem, který je zaručen na pohupující se lodi. Mnozí tedy nevidí ani příjezd do Ploče podél industriální zóny plné obrovských nákladních námořních lodí. Ano, Ploče je nevzhledné průmyslové město, ale stojí za návštěvu, jelikož je spojnicí k historickému klenotu – městu Mostar v Bosně a Hercegovině. Nicméně vidět obrovský námořní přístav je pro účastníky také poutavé. Kdo to nestihl ráno, měl příležitost odpoledne. Takže jsme v Ploče a hned v půl osmé ráno odjíždíme pohodlným luxusním autobusem směr Mostar. Po necelých dvou hodinách jsme již v historických uličkách a míříme ke klenotu - obnovenému mostu, který překlenuje řeku Neretvu. Za války byl chorvaty zničen, v roce 1993 a od roku 2004 byl znovu vystavěn za dodržení historických postupů a je zapsán v seznamu UNESCO. Dnes už tak z mostu opět mladí chlapci předvádí skoky do azurové řeky Neretvy , nyní už ale za poplatek. Pokračujeme dále, obdivujeme mešitu, míjíme orientální obchůdky s tepanými šperky, koberečky, šátky či nádoby na kávu „džezvy“ a nakupujeme za úžasné ceny potřebné suvenýry a dárky. Město se pozvolna zaplňuje turisty a my ve 12:15 Mostar opouštíme. Cesta zpět je vedena údolím Neretvy až k úrodné deltě, kde nakupujeme výborné ovoce a darem dostáváme obří meloun. Těšíme se na Silvu, která hned po našem příjezdu odjíždí z Ploče. Obdivujeme mohutné nákladní lodě a již nás zvon zve ke stolu s nákladem špaget. Plujeme zpět na Hvar, kde nás Sučuraj opravdu okouzlil. Někteří klienti by zde nejradši koupili nějaký ten domeček. Ještě před kotvením v městečku jedeme do zátoky zalité sluncem, místy s mořem pěkně vyhřátým. Fotíme Silvu, užíváme si písečného podloží, které není v těchto končinách tak obvyklé. V 18 hodin odjíždíme do přístavu a vydáváme se k majáku a na druhou stranu ostrova, který ozářen večerním sluncem je opravdu krásným romantickým zákoutím. Někteří volný čas před večeří opět využili k návštěvě kavárniček a posezení u domácího vínečka. Čas večeře nám přinesl ochutnávku skvělých ligní, což jsou mořští tvorečkové - sépie. I ti, kteří projevovali určitou nedůvěru, si velmi pochutnávají. Ti co nejí mořské plody, měli výborný kuřecí řízek prokládaný šunkou a sýrem. Prostě kuchař opět předvedl svůj úžasný um. Také sklidil zasloužený potlesk. Je vidět, že účastníci jsou s kuchyní spokojení.

Večer byl věnován rozličným zábavám jak romantického rázu v podobě procházky k zátoce, kde jsme kotvili nebo sportovního charakteru – jako fotbálek na molu, turistika nebo plavání v plavební zóně trajektu směrem na Drvenik. Naštěstí se trajekt Alešovi vyhnul. Míč z vody byl zachráněn a tak fotbálek mohl pokračovat. Také jsme se věnovali vysloveně zábavným aktivitám jako pokus o návrat plastových láhví. Bohužel nám je nevzali a tak se o to pokusíme v Omiši opět. Plastové láhve jsou v Chorvatsku zálohované. Nechyběla diskuse u velkého stolu, hodnocení dne spojené s náměty pro příští plavby. Z toho se dá usoudit, že mnozí se ještě na Silvu jednou či vícekrát vrátí.

Pátek 22.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 27,6°C, teplota vody odpoledne 26,5°C, polojasno, severozápadní vítr

Uplutá vzdálenost : 60,2 km, průměrná rychlost : 12,10 km/h, max. rychlost : 16,68 km/h

Odjezd ze Sučuraje byl naplánován na pět hodin ráno, tak abychom na Brači byli co nejdříve a užili si poslední den koupání. Ti, kteří v tento čas byli již náhodou vzhůru však zjišťují, že všude kolem nás je bouřka a kolem šesté hodiny začíná i dosti pršet. Kapitán tedy z důvodu bezpečnosti odkládá odjezd na čas, až nás hlavní bouřka mine. Stává se tak kolem půl osmé, kdy kapitán zapíná motory a vydává se směrem Brač, městečko Pučišča. V osm hodin se podává snídaně a jaké je naše překvapení, když kolem nás je modrá obloha. Přitom ráno vypadalo dosti beznadějně. Prognóza v počasí je ale nadále nejistá, meteorologové nedokáží počasí přesně určit ani ze dne na den. I dnešní ranní bouřka nebyla v plánu. Podle posledních zpráv kapitána by v nadcházejících dnech měl být „mixer“ počasí – střídání bouřky, slunce,větru…

I dnes odpoledne se očekává silnější západní vítr „maestral“, a proto se vydáváme bez mezizastávky na koupání k zátoce na Brači. Při čtyř hodinové plavbě z Hvaru na Brač plujeme podél pobřeží, míjíme Makarskou a pozorujeme chuchvalce bílých mraků pod vrcholky hor Biokovo, úžasná scenérie. Plavba probíhá příjemně, mírně pofukuje vítr a lod se pravidelným pohupováním blíži k Brači. Po půl dvanácté míjíme kamenolom u Pučišče, ze kterého pochází i kameny pro Bílý dům ve Washingtonu a po pár minutách kapitán zajíždí do krásné zátoky, kde máme absolutní soukromí. Čas na koupání máme až do půl šesté, pak se rozhodne, zda pojedeme do Pučišča nebo do Omiše. Kapitán totiž zítra ráno očekává silný vítr a tak by se nám nemuselo podařit dostat včas do Omiše. Využíváme zatím půl hodinky před obědem k příjemnému osvěžení v křišťálově modré vodě. Posádka sundává kajaky a někteří z nás se vydávají na průzkum břehu. V půl jedné je oběd a zvonec nás vyhání z vody. Byli jsme v ní do poslední chvíle, protože moře bylo prostě úžasné.

Po obědě nastává siesta, někteří se však nemůžou dočkat vody a tak relaxují přímo na ní na kajaku nebo nafukovací madračce. Odpoledne rychle utíká, někdo dělá opětovný průzkum břehu, trénuje se vodní košíková, jiní relaxuji na palubě či se vyhřívají na plochých kamenech v zátoce. Blíží se půl šestá a tak se vyhlašuje „poslední koupání“. Skáčou se poslední šipky do vody, vyndávají se kajaky a kapitán dává povel k odvázání lan a k odplutí ze zátoky. Potvrzuje se předpověď silného větru na zítřejší den a tak se vydáváme na hodinovou plavbu do Omiše. Po doplutí máme necelou půlhodinku na zušlechtění před kapitánskou večeří. Někdo i začíná balit na zítřejší cestu.

V sedm hodin ale už zvoní zvonec a kapitán s celou posádkou nás vítá ke kapitánské večeři. Za celou posádku nám děkuje za příjemnou plavbu, přeje štastnou cestu a těší se na viděnou na dalších plavbách. Dostáváme na přípitek skelničku bílého vína, všichni si ťukáme a rovněž děkujeme posádce, zejména výbornému kuchaři Goranovi a kapitánovi Ivanovi za příjemnou a bezpečnou plavbu.

Snídaně se podávala za cesty na Brač v 8:00 hod.

Večeře byla náročná kromě hlavního chodu a dezertu byl ještě servírován předkrm – francouzský salát s pršutem, a tak většina z nás má co dělat, aby večeři ve „zdraví“ zvládla. Po večeři se osazenstvo vydává na procházku městem, někteří se vracejí dříve, balí na cestu, platí účet u stewarda a ukládá se k brzkému spánku před cestou domů. Shodujeme se, že ve městě byl blázinec a jsme rádi za klid na palubě Silvy. Představa týdne na pláži v Omiši a každodenní večerní procházky tímto, jinak moc pěkným, městečkem nás děsí. Silva je prostě ono pravo.

Sobota 23.7.2011

Teplota vzduchu v 9:00 hod : 25,7°C, polojasno, severozápadní vítr

Uplutá vzdálenost : 0 km

Je 23.7. 2011 a naše týdenní plavba na jachtě Silva končí. Vzhledem k tomu, že jsme do cíle naší plavby dopluli již včera večer , nekonal se obvyklý ranní přejezd z Brače. Snídaně byla naplánována na osmou hodinu, ale většina účastníků vstává dříve, balí na cestu, jde pro auta, apod.

Ti co jedou autobusem, se domlouvají, kdy vyrazí do kempu, kde si mohou nechat tašky. Právě ale přijiží Lenka, účastník další plavby a domlouvá se , že je i s taškami do kempu doveze. Někteří se fotí s posádkou, hlavně s fešným kuchařem Goranem, loučíme se navzájem a sem tam i kapka slzy ukápneJ Těšíme se, že se opět setkáme na příštích plavbách, které povedou opět po dalmatských ostrovech – Vis, Brač, Korčula, Hvar nebo do Dubrovníka. Silva je prostě jedinečná.

Pro rok 2012 jsou připraveny zajíavé trasy pro plavby naturistické (koupání bez plavek) tak pro klienty v plavkách. Určitě si vyberete!